Roštěnky konečně doma!

Ve sváteční pátek 28.10. se na našem hřišti uskuteční poslední letošní turnaj v rámci Východočeského přeboru žen, který je však pořádaný jako "open" turnaj, takže se jej pravidelně účastní celky ze všech koutů nejen České republiky, ale také ze Slovenska.

Naše dívky s trenérem Olivou v zádech se budou snažit znovu obhájit svoji příslušnost k elitní skupině, ale zároveň by mohly pomalu pošilhávat i po nějakém výraznějším úspěchu, třeba i v podobě medailového umístění. Jak přesně to tedy vidí samy účastnice pátečního klání jsme se tedy zeptali dvou Roštěnek. Na otázky odpovídaly Markéta Vašicová a Lucie Čapková.

* V pátek vás čeká domácí turnaj přeboru, kterého se zúčastníte jako členky elitní skupiny již na třetím turnaji po sobě. Jak se na turnaj těšíte?

Lucka: "Na turnaj se těším. Jako na každý turnaj :) To, že hrajeme v elitní skupině, tomu těšení se přidává. To, že je to turnaj domácí, tomu přidává asi ještě větší zodpovědnost."

Markéta: "Na turnaj se samozřejmě těším, jako na každý jiný turnaj. Velkým rozdílem bude to, že je to domácí turnaj a s tím přichází jistá nervozita :)"

* Co vaše osobní cíle? Máte nějaké? Co třeba branka vstřelená před domácím publikem? :)

Lucka: "Osobní cíl? Leda takový, abych svým výkonem pomohla týmu. Jestli dám góly já nebo někdo jiný není až tak podstatné. Hlavně ať se daří celku."

Markéta: "Mé osobní cíle? Myslím si, že každý by měl mít nějaký. Můj cíl byl ten, abych se dostala od samého začátku do týmu, který mě bude naplňovat. Taky se postupem času zlepšovat a to jde jen v týmu, kde hráčky chtějí hrát a jsou ochotný jít do toho naplno. Holky jsou skvělý, podpora v týmu nechybí, máme toho nejlepšího trenéra a já jsem maximálně spokojena :) Vstřelení branky před publikem je určitě fajn, je to skvělej pocit, když slyšíte povzbuzení od našich "fanoušků" a ta radost hned poté, co se nám podaří dát gól je nepopsatelná."

* A co nervozita? Býváš nervózní nebo tě přítomnost známých a kamarádů spíš hecuje k lepšímu výkonu?

Lucka: "Nervózní jsem před každým turnajem. S prvním buly ale nervozita většinou mizí."

Markéta: "Já to mám s nervozitou trošku jinak. Jsem vždy nervózní před samotným turnajem. Už když jsem na cestě, pokaždé mám ten divný pocit v břiše, ale jdu tam s tím, že ze sebe vydám maximum. Jsou ale i dny, kdy vám to prostě nejde, ikdyž se fakt snažíme ukázat to nejlepší. Při zápase, když vidím svou rodinu, nebo kamarády, že si ten čas udělali a přišli mě podpořit, dá vám to pocit, že máte na hřišti nechat ze sebe všechno a vždycky mě jejich přítomnost povzbudí."

* S jakým výsledkem po konci turnaje by jste byly vy osobně a váš tým spokojené?

Lucka: "Myslím, že budeme spokojené, když si i příští sezonu zahrajeme v elitní skupině. Kdyby to v patek i cinklo, tak super, ale konkurence je veliká..."

Markéta: "Tak pro nás je už velký úspěch to, že jsme se posunuly do A skupiny. Už jen to, že bychom v ní zůstaly a nespadly zase do skupiny B je pro nás úspěch. Čekají nás těžké zápasy, takže nedokážu odhadnout, jak se umístíme. Já osobně bych byla spokojena s třetím - druhým místem, ale jak říkám, hlavní je udržet se v té skupině a předvést na domácím turnaji to nejlepší, co umíme."

* Chtěla by jsi naším fanouškům před pátečním kláním ještě něco povědět, pozvat je třeba do ochozů? :)

Lucka: "No a co vzkázat... :) Přijďte v hojném počtu a chceme vás slyšet! Vždyť doma nás vidíte hrát jednou za rok ;) Uděláme všechno pro to, aby se vám hra líbila"

Markéta: "Fanouškům bych chtěla vzkázat, že budeme rády, pokud si udělají čas a příjdou nás podpořit, udělá nám to velikou radost."

* Děkujeme za tvůj čas a přejeme hodně štěstí!